text
cz
eng

Hodnocení minulého roku

19.03.2013


Na XXI. sněmu Agrární komory ČR, který se jako každoročně konal v Olomouci, se uplynulý čtvrtek radilo asi 320 zástupců tohoto sektoru, jak co nejúčinněji naložit se závažnými tématy. Nejdříve ale prezident Agrární komory ČR Jan Veleba seznámil přítomné se zprávou představenstva komory, v níž se hodnotí uplynulý rok v zemědělství a činnost komory, jejíž členové obhospodařují téměř dva miliony hektarů zemědělské půdy, což jsou zhruba tři čtvrtiny z celkové výměry republiky podle LPIS.

Zemědělci, lesáci, potravináři a další podnikatelé v agrárních odvětvích jsou sdruženi ve dvanácti krajských, dvou regionálních a 58 okresních agrárních komorách. Jejich delegáti tvoří všeobecnou sněmovnu. Sněmovnu společenstev tvoří delegáti třiceti odborných svazů a sdružení.

Pokračuje trend nižší finalizace výroby

„Scházíme se v době, kdy je Česká republika v nejdelší recesi ve své historii. Hrubý domácí produkt vloni meziročně klesl o 1,1 procenta. Za období října a prosince spadl dokonce o 1,7 procenta. Česká ekonomika klesá nebo stagnuje již rok a půl a její oživení je stále v nedohlednu,“ řekl hned úvodem Jan Veleba.


Sousední Německo, s jehož ekonomikou jsme těsně spjati, již ale rostlo o 0,7 % a nezaměstnanost klesla na historické minimum. Spotřeba domácností i vládní výdaje se tam zvyšují.
U nás zvyšování DPH a úsporná opatření vedou k pravému opaku, míra inflace dosáhla 3,3 %, klesly reálné mzdy a nezaměstnanost překonala všechny dosavadní rekordy. Klesá průmyslová výroba, několik let se snižuje i produkce v odvětví stavebnictví.


„Taková situace má samozřejmě dopad i na agrární odvětví. Další opakované zvýšení DPH a úsporná opatření vlády mají vliv na růst spotřebitelských cen a snížení koupěschopnosti obyvatelstva. Přesto odvětví zemědělství dosáhlo v minulém roce díky příznivým cenám většiny produktů, především rostlinných, dobrého hospodářského výsledku, i když nedosáhl úrovně v předchozím roce 2011,“ konstatoval Veleba.


Podnikatelský důchod českého zemědělství byl v roce 2011 podle Českého statistického úřadu 17,1 mld. Kč, vloni 16,1 mld. Kč, tedy o miliardu méně. Mezispotřeba rostla rychleji než produkce. Pokračoval trend k nižší finalizaci, menší intenzitě zemědělské výroby jako celku. Rostlinná produkce se na celkové podílela 58,8 % a živočišná produkce již jen 37 % v běžných základních cenách.


V rostlinné výrobě došlo u hlavních komodit k poklesu sklizní. Na druhé straně se zvýšily ceny.


V živočišné produkci klesla naturální produkce u prasat a vajec, ale ceny se zvýšily. U mléka i přes vyšší naturální produkci byla produkce v běžných cenách nižší pro výrazný pokles ceny. Vlivem rostoucích cen se meziročně zvýšila zemědělská produkce ze 115 mld. Kč v roce 2011 na 121,8 mld. Kč. Přesto byl podnikatelský důchod nižší.

Propad ve sklizni obilovin

Celková sklizeň obilovin dosáhla v roce 2012 pouze necelých 6,6 milionu tun a byla o více než 20 % nižší než v předchozím roce. Je to nejnižší sklizeň a také na nejmenší sklizňové ploše za posledních dvanáct let. Hektarový výnos byl v meziročním srovnání o více než tunu nižší.


V důsledku jarních holomrazů a především extrémního sucha v době vegetace došlo k největším výpadkům sklizně v meziročním srovnání v Jihomoravském kraji o více než 45 %.


Po dlouhotrvajícím suchu byla řada podniků, zejména v Jihomoravském kraji, postižena i rozsáhlým výpadkem sklizně, především víceletých pícnin. „Přes značné úsilí a vyjednávání s ministerstvem zemědělství se zatím nepodařilo poskytnout účinnou pomoc. Nabídky na odprodej nebo zápůjčku obilovin ze státních hmotných rezerv jsou pro podniky nevýhodné. Možnost finanční výpomoci ze strany státu je k notifikaci u Evropské komise a zatím v nedohlednu,“ konstatoval Veleba.


Sklizeň řepky 1,1 milionu tun byla dosud druhá nejvyšší v historii jejího pěstování v ČR díky dosud největší sklizňové ploše. Hektarový výnos 2,76 tuny byl však nejnižší za posledních devět let. Řepka je z hlediska odbytu bezproblémovou komoditou a její ceny jsou příznivé.


Naopak pro nízké ceny ztrácíme velmocenské postavení v produkci máku. Ve srovnání s nejpříznivějším rokem 2008 se snížila sklizeň o tři čtvrtiny stejně jako sklizňová plocha.


Pro nízké nákupní ceny a jejich výkyvy neustále klesá produkce brambor. Ve srovnání s rokem 2001 se plocha snížila o více než 56 % a sklizeň o více než 40 %. Přitom jejich spotřeba s určitými výkyvy v posledních letech roste. Jde o plodinu, kde kromě nejranější produkce není žádný důvod k dovozům. Žádoucí je také udržení pěstování škrobárenských brambor jejich ponecháním v citlivých komoditách.

Plochy cukrovky rostou, u pícnin je tomu naopak

U cukrovky se po vynuceném snížení produkce Evropskou unií v rámci reformy společné organizace trhu výroba obnovila na předreformní úroveň. Je to především díky využití k výrobě biolihu. Z více než 61 tisíc hektarů bylo vloni sklizeno téměř 3,9 milionu tun při výnosu přesahujícím 63 t/ha. U cukrovky se nyní v Evropské unii bojuje o pokračování produkčních kvót. Zdá se, že celá společná organizace trhu cukrem bude prodloužena do roku 2020 i bez podpory české vlády.


Neustále se snižuje sklizeň i výměra víceletých pícnin, které mají významný protierozní účinek. Od roku 2001 se snížila jejich sklizňová plocha o 54 %, to je téměř o 194 tisíc ha. Je to jeden z průvodních jevů dosavadní nízké podpory živočišné výroby, a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, který chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Tento úbytek je dokonce větší, než přibylo trvalých travních porostů (156 tis. ha).


Erozní ohrožení zemědělské půdy se tedy spíše zhoršilo a přirozená odolnost proti erozi vyplývající z vyvážené hospodářské soustavy je nahrazována vymýšlením různých nákladných opatření.

Komodity, u nichž jsme závislí na dovozu

Loňskou sklizní luskovin ve výši 39 tisíc tun jsme pouze na 46 % skutečnosti roku 2000 a jen na jedné čtvrtině sklizně roku 1990. Jejich spotřeba je však prakticky stejná, spíše roste. Jde přitom o výrazně zlepšující plodiny v osevním postupu, které jako jetel či vojtěška obohacují půdu o vzdušný dusík. Ten potom musíme draze doplňovat minerálními hnojivy. Trvalý pokles ploch luskovin je dalším příznakem narušené hospodářské soustavy zemědělství.


Komodita, ve které jsme dlouhodobě závislí na dovozech, je ovoce mírného pásma. Například loňská sklizeň jablek téměř 119 tisíc tun činí pouze 35 % skutečnosti roku 2000. Již delší dobu je podíl tuzemských jablek na trhu nižší než polovina. Je to důsledek jak levných dovozů, zejména z Polska, tak dosud málo zvládnutých opatření proti vlivům počasí. Výrazné loňské výpadky ve sklizni jsou také u broskví, meruněk a hrušek. Ovoce mírného pásma jsou produkty, kde při vhodných opatřeních je potenciál růstu.


Sklizeň zeleniny v roce 2012, kdy dosáhla 250 tisíc tun, kryje její spotřebu pouze asi z jedné třetiny. I když se v posledních letech osevní plocha stabilizovala na více než devět tisíc hektarů, je dosavadní sestupný trend sklizně výrazný. Například ve srovnání s rokem 2000 je u zelí snížení o 53 %, květáku o 79 %, kapusty o 75 %, mrkve o 47 %, a tak bychom mohli pokračovat. Na sklizeň zeleniny má výrazný vliv počasí, naposledy loňské sucho. O to více se projevuje deficit závlahových soustav, do kterých nemůžeme bez pomoci státu sami investovat.


Stejně jako u ovoce a dalších komodit snižují rentabilitu pěstování zeleniny neustálé akční nabídky a další požadavky obchodních řetězců, které jdou převážně k tíži pěstitelů. Zelenina je další obor, kde je možné výrazně zvýšit soběstačnost.


Loňská úroda chmele 4338 tun byla nejnižší od roku 2001. Po kračovalo snižování plochy chmelnic a výnos se propadl například ve srovnání s úrodným rokem 2010 o 44 %, ale kvalita byla dobrá. Celosvětová nižší úroda chmele umožnila uplatnit dvouleté zásoby a zajistit odbyt z příštích dvou let. Chmel je jednou miliardou korun aktivní v agrárním zahraničním obchodě. Jeho plochy je potřeba udržet, případně mírně zvýšit.

Nevyužívá se potenciál krmivové základy

Zpráva představenstva Agrární komory ČR se podrobně vyjadřuje i k živočišné výrobě a konstatuje se v ní, že v roce 2012 se v ČR vyrobilo 2,741 miliardy litrů mléka, to je o 2,9 % více než v roce předešlém. Zvýšení produkce bylo motivováno příznivou nákupní cenou v roce 2011, která činila 8,26 Kč/litr, což bylo nejvíce za několik předchozích let. Tak, jak v průběhu roku 2012 cena postupně klesala, zastavoval se i nárůst produkce mléka. Průměrná cena loni meziročně klesla na 7,67 Kč/litr, to je o 59 haléřů, respektive o 7 %. Průměrná roční dojivost dosáhla 7433 litrů a je souměřitelná s mlékařsky vyspělými státy. Užitkovost holštýnských krav, které tvoří téměř 60 % dojnic, dosáhla již 9114 kg.


„Abychom si uvědomili, kde jsme v produkci mléka, je potřeba říci, že v roce 1990 jsme vyráběli 4,8 miliardy litrů mléka. Ztrátou konkurenceschopnosti a kvótami jsme se dostali na dnešních 2,7 miliardy litrů. Zdaleka se tedy nevyužívá potenciál, který především v krmivové základně je. Přitom na tuzemské spotřebě se zahraniční mlékárenské výrobky podílejí 40 %. Na druhé straně téměř polovinu vývozu mléka a mléčných výrobků tvoří surové kravské mléko, více než 400 milionů litrů,“ uvedl Jan Veleba. Upozornil také na fakt, že v revidované společné zemědělské politice EU budou zrušeny mléčné kvóty. Například dánští zemědělci si stěžují, že nemohou vyrábět více mléka a musí platit vysoké pokuty za překročení kvót. U nás se kvóta neplní.


„K tomu, abychom po zrušení kvót obstáli a byli konkurenceschopní, je třeba přijmout řadu opatření. Zejména významně navýšit podpory pro chovatele skotu i zpracovatele mléka zařazením skotu do citlivých komodit nebo zvýhodnit chovatele v základních sazbách plateb, do pravidel pro ozelenění zařadit víceleté pícniny na orné půdě, podmínit platby LFA zatížením VDJ, podpořit investice z Programu rozvoje venkova i Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, dále podporovat šlechtění, ozdravování, udržování beznákazové situace, pokročit ve sdružování při odbytu, posílit konkurenceschopnost mlékáren, pokračovat v propagačních programech, podporovat export a další opatření,“ řekl Veleba.


Stavy skotu se ke konci loňského roku meziročně snížily o 18 414 kusů, to je o 1,4 %. Bylo vyrobeno 170 830 tun jatečného skotu v živé hmotnosti, což je pouze o tři desetiny procenta více než v roce 2011. Za situace, kdy od roku 1990 neustále klesá spotřeba hovězího masa a nákupní ceny jsou nižší než v sousedním Německu a Rakousku, pokračuje masivní vývoz zástavového skotu.

Trh s vepřovým masem je závislý na dovozech

K 31. prosinci 2012 se stav prasat meziročně zvýšil o 3,1 % na 1534 milionů, prasnic o 1,4 %. Přesto byl prodej jatečných prasat v živé hmotnosti jenom 290,6 tisíce tun, to je o 39,7 tisíce tun méně než v roce 2011. Pokračovala tak závislost tuzemského trhu více než z poloviny na dovozech vepřového masa.


„Abychom pochopili naše možnosti, musím připomenout, že v roce 1990 jsme produkovali 740 tisíc tun a ještě v roce 2002 to bylo 585 tisíc tun. Řešení, i když hodně po dvanácté, tady je. Pokračovat v podporovaném ozdravování chovů, nedovážet vepřové ze zemí, kde nedokončili přestavbu chovů na skupinové ustájení prasnic, a zařadit chov prasnic do zvlášť podporovaných citlivých komodit.

Slepic a jatečné drůbeže je víc, vajec zase málo

Stavy drůbeže se k 31. prosinci 2012 zvýšily o 6 % na 20,4 milionu, stavy slepic stouply dokonce o 22,2 %. Produkce konzumních vajec dosáhla včetně snášky v domácích hospodářstvích 2.000 mil. kusů. Prodej jatečné drůbeže vzrostl o 10,8 % na 239 tis. tun v živé hmotnosti.


Přestože od roku 2006 spotřeba drůbežího masa mírně klesá, zápasí naši producenti s pokračujícími levnějšími dovozy, zejména z Polska. Řešení se hledá v konstrukci systému integrované kontroly kvality, který by měl přesvědčit spotřebitele o přednostech nákupu tuzemských kuřat.


Po peripetiích na počátku roku 2012 v souvislosti s platností směrnice EU o obohacených klecích se situace na trhu vajec stabilizovala. Pokračování rekonstrukcí by mělo do konce letošního roku zajistit soběstačnost. Velkým problémem chovatelů drůbeže zůstávají vysoké ceny krmných směsí a legislativně neřešitelný zákaz dovozu zpracovaných vajec původem z neobohacených klecí.


V ohlédnutí za minulým rokem v hospodaření zemědělství ČR se Jan Veleba zmínil i o zvyšujících se stavech včelstev. Je to díky cílené podpoře, a tak roste produkce i spotřeba medu. Zvětšuje se tak šance opylování kulturních i divoce rostoucích rostlin, tedy přínos hospodářský i environmentální. (Poznámka: Na příští stránce Agrární komory ČR v Zemědělci přineseme vyjádření představenstva k jednotlivým bodům činnosti pro letošní rok.)

 

Eugenie Línková

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz