text
cz
eng

Komuniké z 61. zasedání představitelů agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky, které se konalo v Židlochovicích ve dnech 9. - 10

14.06.2016


Představitelé Maďarské agrární komory (NAK), Slovenské polnohospodárskej a potravinárskej komory, Národní rady agrárních komor Polska a Agrární komory České republiky se sešli na 61. zasedání agrárních komor zemí Visegrádské skupiny (V4), které se uskutečnilo v Židlochovicích (v České republice) ve dnech 9. a 10. června 2016.

Představitelé agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky na úvod diskutovali o současné tíživé situaci na trzích se zemědělskými komoditami. Zejména situace chovatelů prasat a dojeného skotu je extrémně složitá a nevykazuje téměř žádné známky zlepšení. Mírné oživení cen vepřového může být pouze dočasným jevem, přičemž cena vepřového je stále v současné době v porovnání s loňským rokem nižší.  

V této souvislosti se zástupci agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky seznámili se závěry posledního zasedání předsedů vlád Visegrádské skupiny a shodli se, že vítají zvýšenou pozornost současné situace a odhodlání národních vlád pomoci zemědělcům v krizi. 


Navíc podle některých odhadů zůstanou ceny zemědělských výrobců mléka nízké i po zbytek letošního roku a v dohledné době nedojde k jejich výraznějšímu vzhledem ke skokovému meziročnímu navýšení produkce, ke kterému došlo téměř výhradně v zemích EU 15.  Nadvýroba v těchto zemích společně se ztrátou ruského trhu a ochladnutím čínské poptávky způsobily masivní přiliv mléčných produktů ze západní Evropy do Evropy střední a východní, což dále přispělo k poklesu cen v zemích Visegradské čtyřky.  

Přestože je za současnou situaci z větší části zodpovědná, nebyla Evropská komise dosud schopná přijít s adekvátním řešením poklesu cen. Tak zvaná „opatření“, která byla doposud představena, jsou jak nedostatečná, tak nespravedlivá vůči členským zemím EU ze střední a východní Evropy. Současná krize byla způsobena rozhodnutími souvisejícími s otázkami mezinárodní politiky a musí se tak vyřešit na unijní úrovni, jinak Společná zemědělská politika ztratí právo být nadále nazývána „společnou“.  


V současnosti se řešení chápou jednotlivé členské státy, hrozí, že řešení krize se zvrhne v souboj národních rozpočtů a obchodních překážek a naplní se scénář, v němž bude jeden členský stát bojovat proti druhému, hojit se na svých sousedech a nakonec zbydou pouze ti nejsilnější. Pokud chce Evropská komise takovému to scénáři předejít, musí začít brát situaci vážně a nikoli v duchu dosavadního přehlížení nebo dokonce blahosklonnosti k zemědělcům a zemědělství vůbec, které někteří unijní úředníci předvádějí. Takováto odpověď značí buď neschopnost, nebo nevůli řešit naše problémy.


Aby Evropská komise mohla současnou situaci alespoň částečně zachránit, musí okamžitě učinit následující:

  1. Připravit další záchranný balíček ve výši jedné miliardy €, který by měl být vyplacen v co nejkratší době s preferencí výplaty pro státy s největším poklesem ceny. Peníze určené pro výplatu balíčku by neměly pocházet ze zdrojů SZP.  
  2. Podniknout všechna nutná opatření k zrušení ruského embarga a znovuotevření ruského trhu pro zemědělské produkty z Evropské Unie. Evropská komise by také měla za využití svého diplomatického sboru navázat ztracené kontakty a hledat nová odbytiště pro unijní zemědělskou produkci.
  3. Přehodnotit referenční prahy a zvýšit intervenční ceny pro sektor mléka o alespoň 10 % pro sušené odstředěné mléko a 25 % pro máslo.
  4. Zvýšit limit pro obálku určenou pro citlivé komodity na alespoň 20 % prvního pilíře SZP.  
  5. Prosazovat a podporovat vývoz za pomoci exportních refundací pro sektor mléka a vepřového masa a využít exportních úvěrů k tomu, aby se z unijního trhu odstranila současná nadprodukce.
  6. Umožnit členským státům, aby mohly zemědělské komodity jako je SOM, sýry, máslo, vepřové maso anebo maso drůbeží exportovat v rámci rozvojové humanitární pomoci, pomoci pro uprchlíky, kteří hledají dočasnou ochranu v Evropě a v rámci pomoci pro nejchudší občany členských států Evropské unie (Fond Evropské pomoci nejchudším osobám).
  7. Připravit společný regulatorní rámec pro boj s nekalými obchodními praktikami v potravinovém řetězci.   



V souvislosti s pozicí zemědělců v potravinovém řetězci je třeba říci, že situace zemědělců a zpracovatelů je v našich zemích horší také díky nekalým praktikám maloobchodu. Obchodní řetězce zneužívají své významné tržní síly ve vyjednávání s dodavateli zejména tím, že tlačí cenu směrem dolů a nutí dodavatele, aby pokrývaly další náklady např. na propagační akce či neprodané zboží.  


Obchodní řetězce také zřejmě preferují zboží ze zemí, ve kterých má sídlo jejich mateřská společnost, čímž přispívají k zvyšování dovozů mléčných výrobků a masa, což má za následek snižování podílu domácího zboží z pultů, ačkoli domácí zboží má stejnou, ne-li lepší kvalitu.

Společné unijní řešení nekalých obchodních praktik obchodních řetězců tak musí být součástí velmi potřebného řešení klesajících příjmů zemědělců v členských státech Evropské unie. V současné situaci se velká část financí původně určená pro zemědělce z fondů EZFRV a EZZF ocitá v rukou obchodních řetězců. 


Ceny obilovin a olejnin v posledních měsících mírně narostly jenom kvůli komplikované vegetační sezoně, která neslibuje nadprůměrný výnos ve srovnání s posledními pěti lety. Menší výnosy, i když za lepší cenu, tak nebudou schopny kompenzovat ztráty v sektoru výroby mléka a vepřového masa. Co je horší, počasí v druhé polovině května bylo velmi nepředvídatelné, objevovaly se krupobití, mrazy a povodně, které způsobily škody na trvalých kulturách, jako jsou sady a vinohrady, ale také na většině běžných polních plodin.


Představitelé Agrárních komor zemí Viségradské čtyřky také diskutovali o harmonogramech, podle kterých v jednotlivých zemích uskupení byly vypláceny zemědělské podpory vyplývající ze Společné zemědělské politiky v roce 2016, a shodli se na tom, že vzhledem k značným změnám v požadavcích reformované SZP byly v některých případech příjmy zemědělců zpožděny až o půl roku v porovnání s dosavadní praxí. Jednotlivá národní ministerstva zemědělství a jejich platební agentury by proto měly být schopny situaci v roce 2017 lépe zvládnout, nebo se snažit o to, aby na unijní úrovni došlo k přehodnocení některých pravidel.  Účastníci jednání se také shodli na tom, že v současné době je zásadní SZP zjednodušit, a že důraz by měl být kladen především na snížení administrativní zátěže zemědělců.


Představitelé agrárních komor zemí V4 také hovořili o možnosti společné expozice na velkých mezinárodních evropských výstavách.
Účastníci jednání se dohodli, že příští zasedání agrárních komor zemí V4 se uskuteční v září 2016 na Slovensku.


Komuniké bylo vyhotoveno v pěti kopiích, pro každou delegaci jedno, a jedna kopie byla poslána na Copa-Cogeca.

Alexander Pastorek
viceprezident SPPK 

Miroslav Toman
prezident AKČR

Robert Nowak
člen představenstva KRIR

Balázs Györffy
prezident NAK

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz