text
cz
eng

Nepravdy šíří závist

23.04.2012


Tato stať je reakcí na článek s názvem Miliardář dostává miliardy od státu, který vyšel v deníku Blesk dne 10. dubna 20112. Jsou v něm nejen útočné nepravdivé věty týkající se samotného majitele holdingu Agrofert Andreje Babiše, ale i celého resortu zemědělství.

Po přečtení tohoto článku jsem byl tak pobouřen, že jsem se rozhodl na něj reagovat. Článek poškozuje jasnými nepravdami v očích čtenářů pouze Andreje Babiše a jeho Agrofert, ale celý zemědělský sektor.


Celý článek je protkán lživými tvrzeními, které mohou vzniknout neodborností novinářů, ale v tomto případě cítím jasný záměr poškodit české zemědělce. Možná zahraničním majitelům deníku Blesk vadí, že zemědělství je jeden z posledních resortů našeho národního hospodářství, který z velké části vlastní Češi.

 

Řepka prý zdražuje jiné potraviny


Nejvíce ovšem v článku člověka působícího v zemědělství zarazí tři velmi závažné nepravdy, které stručně vysvětlím a pokusím se uvést na pravou míru. Je to za prvé konstatování, že na většině polí v ČR se pěstuje řepka, a tím dochází ke zdražení potravin, například brambor.


Abychom byli uvedeni do reálu, stačí uvést pár čísel. V roce 2011 se řepka pěstovala podle Českého statistického úřadu na 373 tis. ha, a to je 10,5 % výměry zemědělské půdy. Před deseti lety v roce 2001, kdy přimíchávání biopaliv do pohonných hmot v ČR bylo minimální, byla výměra  344 tis. ha. Navýšení tedy činí 0,6 %. Navíc autoři článku přimíchávají řepku do benzinu, ale ona se výhradně dává do nafty. V současné době, kdy je v ČR soběstačnost 80% v základních potravinách, máme k dispozici 1,4 mil. ha, na který nemají čeští zemědělci využití a pěstují na nich obilniny s minimální přidanou hodnotou na export. Pokud bychom dosáhli 100% soběstačnost, a to je maximum co můžeme dosáhnout, máme k dispozici 950 tis. ha, které lze velmi efektivně využít na biopaliva, bioplyn a ostatní biomasu. Proto je zapojení do obnovitelných zdrojů pro české zemědělce zásadní. Zvýší to stabilitu zemědělských podniků, zaměstnanost a pomůže to plnit závazek ČR v obnovitelných zdrojích energie levněji než z ostatních zdrojů. Například 1 kWh z bioplynové stanice potřebuje pětkrát nižší podporu než 1 kWh z tolik oblíbené  fotovoltaické elektrárny. Takže o vlivu výměry řepky na další plodiny nemůže být vůbec řeč.

 

Navyšování cen brambor to je lež, která je zcela mimo realitu. V současné době dostávají čeští zemědělci z kilogramu kvalitních českých brambor 1 až 1,50 Kč/kg. To je hluboko pod jejich náklady. To je pěkné osolení ceny, o kterém píší autoři článku! Ale někdo si to přece jenom osolil, ale obchodníci. Na pultech je v současné době cena zcela stejných brambor 4 až 8 Kč/kg.

 

Vliv Agrofertu na cenu potravin


A co teprve druhá zkreslující pasáž v článku, kde se praví, že Agrofert ovlivňuje cenu potravin? I když Agrofert má díky své velikosti o něco lepší vyjednávací pozici než drobný potravinář, jak je správně citován v článku prezident Agrární komory Jan Veleba, přesto si pravidla hry určují téměř monopolní řetězce, které se spoléhají na neomezenou možnost dovozu většiny komodit. Cena pro zemědělce je daná v celoevropském kontextu cenou na burzách, ať jde o obiloviny, řepku, vepřové maso, ale i již citované brambory. Takže opět zcela vedle.

 

Dotace do zemědělství

 

A do třetice cituji opět z článku, kdy autor tvrdí, že z našich daní jde do neotřelého byznysu deset milionů korun dotací denně. Když vezmeme stranou, že vyčíslení částky deset milionů korun denně pro Agrofert je několikanásobně více proti skutečnosti, vysvětlím, o co jde v dotacích. V roce 2011 dostal každý zemědělce v ČR, který splnil náročné podmínky na ochranu zvířat a životního prostředí 4700 korun na hektar zemědělské půdy v přímých platbách. To je zhruba 190 eur. To se čtenářům Blesku může zdát mnoho, ale zemědělci by je nepotřebovali, kdyby je nedostávali ostatní země a o to by byli dražší potraviny. Dotace do zemědělství nejsou pouze v EU, ale i v USA a Asii. Výrazně menší jsou například v Austrálii, kde to ale řeší dovozovým clem ve výši dotací. U nás cla nemáme a naopak bereme výrazně nižší dotace než sousedi. Ti mají stejné přímé platby na hektar, ale ne 190 eur jako Češi, ale například Němci 314 eur, Dánové 362 eur, Nizozemsko 433 eur na hektar. Takže žádná sláva pro české zemědělce.


Práce v zemědělství není jednoduchá a velmi mne uráží, když se z neznalosti věci kritizuje něco, o čem autor článku neměl potřebné informace. Doufám, že než bude příště psát o zemědělství, tak se nejprve autoři pokusí získat pravdivé informace, anebo bych raději doporučil popisovat milostné aféry herců a zpěváků.


Ing. Bohumil Belada
viceprezident AK ČR

 

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz