text
cz
eng

Reakce na vystoupení ČMSZP z AK ČR

16.02.2016


Vážení členové představenstva AK ČR,
vážená paní ředitelko,
vážený pane řediteli,

rád bych touto cestou reagoval na rozhodnutí Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (dále jen ČMSZP) ukončit své členství v Agrární komoře České republiky na základě rozhodnutí valné hromady ČMSZP ze dne 21. ledna 2016.

V první řadě je nutné poznamenat, že význam ani činnost AK ČR tímto rozhodnutím není nijak poznamenána a tato i nadále jedná v zájmu více než 3.000 samostatných subjektů včetně členských organizací s vlastní širokou členskou základnou, a to ve všech typech výrobních oblastí, velikosti a zaměření, na rozdíl od ČMSZP, kde část členů jsou současně i členy AK ČR a na jednání valné hromady ČMSZP vystoupení z AK ČR nepodpořili.

Jako hlavní důvod vystoupení ČMSPZ uvádí nedostatečnou činnost komory pro zemědělce podnikající v tzv. méně příznivých oblastech (LFA), nedostatečnou podporu chovům masných krav a telat, dále absenci vlastního zapojení do pracovních skupin a komisí AK ČR, či nízkou aktivitu ve směru potřeby zvyšování podpor do oblastí LFA a oblastí s ekologickým režimem a nakonec také radikální nesouhlas s návrhem zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům.


Tendenčním a populistickým útokům je Agrární komora připravena čelit argumenty:

  • od počátku formování a implementace Společné zemědělské politiky pro nové programovací období 2014-2020 si Agrární komora České republiky stanovila méně příznivé oblasti (LFA) jako jednu ze zásadních priorit;
  • na půdě Úřadu Agrární komory byla vytvořena a od srpna loňského roku aktivně pracuje Komise pro méně příznivé oblasti, která připravuje podklady pro zainteresované orgány státní správy jako je ministerstvo zemědělství, ÚZEI, VÚŽV a další;
  • na základě aktivního dialogu s ministerstvem zemědělství a ministerstvem financí se podařilo navýšit národní kofinancování Programu rozvoje venkova postupně z 15 na 25 a posléze na 35%, z této obálky se vyplácí podpory pro méně příznivé oblasti a její navýšení umožní zachování plateb i po redefinici LFA, která proběhne po roce 2017;
  • byla to právě AK ČR, která prosadila navýšení obálky LFA o 108 milionů z celkového navýšení obálky PRV o 473 milionů €, tj. cca 23 % prostředků z kofinancování bylo alokováno ve prospěch posílení obálky LFA
  • důležité je jak samotné navýšení obálky, tak její distribuce, která byla komunikována s ministerstvem zemědělství na základě závěrů představenstva Agrární komory se záměrem podpory LFA oblastí a živočišné výroby v těchto oblastech;
  • závěry představenstva obsahovaly např. také návrh redistribuce prostředků z degresivity LFA (snížení plateb pro větší podniky v LFA podle požadavků Evropské komise) zpět do obálky LFA, který MZe přijalo a pracuje na něm;
  • jako podpůrný nástroj byla schválena za přispění AK ČR tzv. diferenční platba pro LFA, tzn. zemědělci s větším zatížením VDJ (zemědělci, kteří chovají více zvířat) budou zvýhodnění oproti zemědělcům s nižší intenzitou živočišné výroby;
  • nastavení podpor mezi dojnice a krávy bez tržní produkce mléka vychází z analýz a potřeb celé agrární soustavy ČR s tím, že například přes podpory welfare se stále hledají nová opatření (pastva);
  • v rámci blížící se střednědobé revize SZP (midterm-review) navrhuje AK ČR snížení zátěže podniků z degresivity LFA a přehodnocení jejího nastavení.



Oproti tomu ČMSZP nevyužil:

  • nabídku vedení komory k užší spolupráci prostřednictvím samostatné kanceláře na Úřadu AK ČR v Praze a účast na jednáních vedení,
  • možnost zapojení do práce nově vzniklé Komise pro méně příznivé oblasti,
  • možnost personálního zapojení do rekonstruované Ekonomické komise při AK ČR;
  • možnost připomínkovat materiály a aktivně vystupovat na jednáních představenstva AK ČR, na některá jednání představenstva AK ČR se zástupce ČMSZP nedostavil, na ostatních zástupce aktivně nevystoupil, a to ani v případě projednávání zmíněné problematiky LFA a návrhu zákona o nabývání vlastnictví k zemědělským pozemkům
  • a naproti tomu opakovaně řešil své priority pasivním přístupem a zákulisním lobby, než věcným dialogem s vedením AK ČR.


V médiích se také objevilo tvrzení, že za ukončením členství ČMSZP v AK ČR stojí nesouhlas se záměrem zákona o nabývání vlastnictví (prodeji) zemědělské půdy. Ačkoli valná hromada skutečně vyjádřila na témže zasedáni, na kterém odhlasovala ukončení členství v AK ČR, nesouhlas se záměrem tohoto zákona, nevyslovil svaz směrem ke komoře do té doby žádný oficiální či neoficiální názor, přes to, že debata o záměru probíhá více než rok (od října 2014). Je třeba si uvědomit, že záměr zákona, který AK ČR vypracovala, pouze identifikuje problém a navrhuje jeho možné řešení.


Nejedná se tedy o silovou variantu a očekávám , že blížící se XXIV. sněm Agrární komory ČR, který se letos uskuteční 3. dubna, přijme rozhodnutí, zda skutečně chceme chránit české aktivně hospodařící zemědělce před spekulativními nákupy zemědělské půdy.
Institut informační povinnosti, ani předkupní právo podle našeho názoru, pokud budou uchopeny správným způsobem a s veřejností široce vydiskutovány, nejsou omezením vlastnických práv, ale ochranou národního bohatství, soukromého vlastnictví, podnikatelského prostředí a investic zemědělců.

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Ochrana osobních údajů

Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2018 - vyroba-www.cz