text
cz
eng

Sedmimiliardová ztráta

15.05.2013


13. 5. 2013 - O významu zemědělství pro ekonomiku a zaměstnanost Jihomoravského kraje svědčí nejen to, že se řadí mezi kraje, ve kterých podíl zemědělské půdy na celkové výměře území překračuje hranici 60 %, ale především skutečnost, že vedle Středočeského kraje také na Brněnsku tvoří orná půda ve struktuře pozemků více než polovinu výměry kraje (50,8 %, ČR 39,2 %).

Vysoký podíl orné půdy na půdě zemědělské je v okresech Znojmo a Vyškov, v obou dosahuje 91,7 %, v celé České republice má vyšší stupeň zornění pouze okres Nymburk. Nejlepší produkční schopnost půd je v okrese Vyškov, což je součást Hané. Nejohroženějším územím vodní erozí jsou katastry mezi městy Kyjov, Klobouky a Hustopeče v rámci území Jihomoravského kraje i celé České republiky.

Vinařský kraj s rozvinutým vinohradnictvím

Specifikem zemědělské výroby Jihomoravského kraje je orientace na vinohradnictví, vinařství a ovocnářství. Téměř 90 % z celkové výměry všech vinic v ČR připadá na Jihomoravský kraj. Vinohradnictví je rozvinuto v okresech Břeclav, Hodonín a Znojmo. V kraji se nachází také více než pětina ovocných sadů celé ČR. Zelinářství v kraji je bohužel na ústupu, přitom dříve i ono určovalo výši příjmů mnoha zemědělských podniků. Postupně se čím dál tím více klade důraz na ekologickou produkci. Na druhé straně, v Jihomoravském kraji mají oproti průměru ČR daleko nižší zastoupení louky a pastviny.


Téměř polovina zemědělské půdy leží v kukuřičné výrobní oblasti (47,2 %). Druhou nejvýznamnější výrobní oblastí kraje je oblast řepařská (36,7 %). I tato skutečnost dokumentuje velmi dobré podmínky na vybraných územích kraje pro intenzivní zemědělskou výrobu. Ve výrobní oblasti bramborářské leží 12,3 %, bramborářsko-ovesné 3,4 % a horské 0,4 % zemědělské půdy. Tato struktura výrobních oblastí je narušena vlivem globalizace a orientace na komodity, které lze ekonomicky zhodnotit. Důsledkem je neustále snižující se počet pěstovaných plodin (obilniny, olejniny).

Zhoršuje se produkční schopnost půd

Vlivem klimatických změn se v Jihomoravském kraji zhoršuje produkční schopnost půd pro pěstování tradičních zemědělských plodin. Limitujícím prvkem se v posledních desetiletích stává voda, její množství v době vegetačního období a především její rozložení a využitelnost. Převážná část území Jihomoravského kraje se stává oblastí se zhoršenými přírodními podmínkami (LFA – aridní).


Během devadesátých let a v období po vstupu ČR do Evropské unie došlo v kraji k poklesu počtu chovaných hospodářských zvířat. Tento trend se nepodařilo zastavit, naopak se během let 2009–2010 zrychlil. Nejnižší počet skotu je v okresech Znojmo, Břeclav, naopak nejvyšší v okrese Blansko.


V posledních letech dochází k centralizaci a koncentraci zemědělské výroby, což vede k majetkoprávním změnám a zásadní změně struktury zemědělské výroby (globalizace zemědělské výroby).

Nebývalé výkyvy počasí a sucho

Ekonomickou situaci podniků negativně ovlivňuje globalizace výkupních organizací, obchodních řetězců, zpracovatelských podniků, přírodní vlivy a nevyvážená dotační politika.


V Jihomoravském kraji bylo v loňském roce oseto obilninami 161 159 hektarů. Z této plochy bylo sklizeno celkem 458 164 tun, což představuje průměr 2,82 tuny z hektaru. V běžných letech se dociluje s průměrnými výnosy v rozmezí 5,5 až 5,76 tuny z hektaru. Loňský výpadek byl v Jihomoravském kraji průměrně více než 60 %. K tomu je třeba uvést, že průměr Jihomoravského kraje vylepšuje sklizeň okresu Blansko a část okresu Vyškov.


Nejen obilniny, ale veškeré pěstované plodiny v Jihomoravském kraji, včetně trvalých kultur, vinic a sadů, zejména pak v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo, jižní části okresu Brno--venkov a okolí Slavkova v okrese Vyškov, byly ovlivněny dlouhotrvajícím obdobím sucha od založení porostů (podzim 2011), zimou s následnými holomrazy i více než minus 20 °C a nástupem jara s téměř tropickými teplotami, opět bez významných srážek, pokračujícími až do sklizně. Druhým negativním faktorem, který ovlivnil sklizeň v roce 2012, byl pozdní jarní mráz (18. května 2012) s poklesem teploty až na minus 6,5 °C. Došlo k souběhu extrémně nízkých srážek (až nulových) a vysokých teplot (až tropických), které byly navíc příčinou extrémně vysoké evapotranspirace.

Nedostatek objemných krmiv

V Jihomoravském kraji byl v loňském roce nedostatek kvalitních objemných krmiv (seno, senáž). Chovatelé se potýkají nejen s nedostatkem objemu, ale i kvalitou těchto krmiv, kromě objemných krmiv chybí stelivová sláma. Také chybí dostatek jadrných krmiv. Tento nedostatek byl řešitelný za spolupráce se státem formou zápůjček z hmotných rezerv státu za ekonomicky přijatelných podmínek. Ze strany státu nebyla projevena vůle chovatelům vyhovět. Někteří chovatelé tento problém vyřešili zcela radikálním způsobem, likvidací celého chovu.


Vytvořené rezervy z minulých let v žádném případě nevykompenzovaly loňský výpadek produkce ve výši asi sedm miliard korun. V loňském roce se zemědělci v nejpostiženějších okresech Jihomoravského kraje ne vlastní vinou dostali do kritického až velmi kritického ekonomického stavu. Přestože s touto situací byli v průběhu sklizně seznámeni představitelé státu, nedošlo k částečné finanční kompenzaci vynaložených nákladů na zemědělskou produkci.


Představenstvo Regionální agrární komory Jihomoravského kraje předložilo vedoucím představitelům své požadavky:

  • přímá finanční pomoc, asi 750 milionů korun (minimální částka),
  • urychlená výplata jednotné platby,
  • obnovení dotačního titulu Provoz u PGRLF s dotací úroků a poskytnutí garance,
  • zápůjčka krmného obilí z hmotných rezerv státu pro chovatele hospodářských zvířat s garancí dodavatele krmných směsí za ekonomicky přijatelných podmínek nebyly dosud do dnešního dne akceptovány.

 

Návrh systémových opatření

Regionální agrární komora Jihomoravského kraje navrhovala zařazení postiženého území s kritickým a vysoce kritickým suchem do oblastí trvale znevýhodněných (LFA).


Dále by pomohlo přijetí zákonného komplexního pojištění úrody s podporou státu. Určitě dobré by bylo i zapojení státu do šlechtění nových typů plodin se zaměřením na nejvýznamnější pěstované plodiny. Dále komora navrhovala i revitalizaci melioračních zařízení. Jde o zachování národních dotačních titulů k budování soustavy k zadržení a využití vody v krajině, včetně kapkových závlah. Namísto vstřícnosti a spolupráce se neděje nic. Tímto přístupem ztrácí jihomoravští zemědělci svoji konkurenceschopnost nejenom vůči zemědělcům na území České republiky, ale i vůči zemědělcům sousedních států, zejména na Slovensku a v Rakousku. Rakouští a slovenští zemědělci byli svými vládami částečně finančně kompenzováni.

Ing. Václav Hlaváček, CSc. předseda představenstva Regionální agrární komory Jihomoravského kraje

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2017 - vyroba-www.cz