text
cz
eng

Zájem o inovace v zemědělství roste

15.04.2014


Během veletrhu Techagro se na výstavišti konala řada zajímavých doprovodných akcí. Jednou z nich byl seminář pod záštitou Ministerstva zemědělství a Agrární komory ČR, nazvaný Inovace v zemědělství. Jak se přítomní dozvěděli, Evropské inovační partnerství sehraje klíčovou roli pro udržitelné zemědělství a rozvoj venkova. Je to pevná součást reformy společné zemědělské politiky. Finanční rozpočet Evropa 2020 počítá v tomto období s prostředky na výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti potravin, biohospodářství a udržitelného zemědělství ve výši 4,5 miliardy eur.

Evropské inovační partnerství (EIP) tak již nyní usiluje o urychlení předávání výsledků výzkumu do praxe. Má zájem o koordinaci při investování do pilotních a demonstračních projektů, bude se zasazovat o urychlení potřebné legislativy a podnítí zájem na straně poptávky.

Nápady s úspěchem uvedené do praxe

Evropské inovační partnerství si mimo jiné vzalo za cíl spojovat zemědělce, výzkumníky, poradce, podnikatele a další aktéry do takzvaných operačních skupin. „Taková výměna znalostí totiž může velmi dobře generovat nové nápady a pohledy na problém, využít různých znalostí a zkušeností a uvést tak řešení rychleji do praxe,“uvedla Jaroslava Nekvasilová, moderátorka semináře, která je v Agrární komoře ČR odpovědná za tyto vzdělávací akce.


Pro úspěšné plnění těchto cílů má EIP celkem 42členný řídicí výbor ustanovený Evropskou komisí a dále má odborné pracovní skupiny, které se specializují na řešení konkrétní problematiky. Velký důraz se klade na spolupráci odborníků a praktiků z různých zemí. Ta by měla posílit konkurenceschopné a udržitelné zemědělství a potravinářství, které funguje v souladu s životním prostředím. Počítá se i s rolí inovačního brokera-zprostředkovatele. Tito specialisté se mají rekrutovat z praxe jako znalci oboru, aby uměli rozpoznat, co je inovativní a co ne, zároveň by měli umět přesvědčit.


Příjemcem dotací jsou členové operační skupiny. Ti budou předkládat návrhy na finanční vypořádání, jehož podkladem budou náklady na zřízení operační skupiny, na vypracování strategie a akčního plánu, provozní náklady vynaložené na fungování skupiny a přímé náklady na projekt.

Hledání dobré praxe

Na semináři se předkládaly i příklady dobré praxe se zaměřením na zemědělsko-potravinářský sektor. Kupříkladu Irsko se může chlubit projektem na výrobu energie s využitím vody, jde přitom o ekologický způsob využití energie. Řecko má zase velmi zajímavý výstup z projektu při pěstování bylin a léčivých rostlin. Itálie se zaměřila v zemědělství na spolupráci pěstitelů brambor při rozvoji nových odrůd přizpůsobených dané lokalitě. Česká republika se zase přihlásila svým projektem ke spolupráci při zavedení inovativního postupu zpracování sýrů. Jde o spolupráci výrobního podniku a výzkumného ústavu s cílem zlepšit vlastnosti produktu. A jmenovat by bylo možné dál, celkem je již do těchto projektů přihlášeno osmnáct zemí Evropské unie a každá z nich se může pochlubit už velmi zajímavými výsledky.


Na semináři se ale prezentovaly se svými projekty i jednotlivé české subjekty. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík popsal inovace v ovocnářství. Zmínil výběr odrůd, dále pěstování jabloní v nových pěstitelských tvarech, ochranu proti mrazu, suchu, nové metody sklizně a skladování. Mimo jiné hovořil i o úspoře ruční práce, kdy se zkouší nové stroje pro probírky plodů při vysoké násadě. Technika by nahradila buď ruční práce, nebo aplikaci chemických metod probírek. Bývalý dlouholetý pracovník Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi a současný odborný konzultant doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc., se ve svém vystoupení na semináři zase věnoval rezervám a úsporám v chovu dojnic. Mluvil o osvětlení ve stájích, napájení skotu a optimalizaci teploty vody, včasném zapouštění jalovic a kromě dalších pasáží se zmínil i detailně o přihrnování směsné krmné dávky v četnosti osmkrát až dvanáctkrát za den. „Významně se tak zvyšuje spotřeba sušiny,“ uvedl. Upozorňoval přítomné i na nutnost eliminace tepelného stresu u vysokoužitkových dojnic a telat. Podle jeho slov samotné využití ventilátorů nemá takový efekt, jako když se spojí s metodou skrápění dojnic. U telat v prostředí s teplotou nad 25 stupňů Celsia by se této metody, označené jako evaporace mělo využít s určitostí. Je to část uplatnitelných inovací, na něž oba odborníci upozorňovali, každý za svůj obor a velmi zajímavě.

Eugenie Línková

IČO: 47674768 DIČ: CZ47674768
datová schránka: guzadjj

Agrární komora České republiky
Blanická 383/3
779 00 Olomouc

 sekretariat@akcr.cz
 Mapa jak k nám

Agrární komora České republiky
Počernická 272/96
108 00 Praha 10

 www.agrocr.cz
 www.akcr.cz


Agrární komora České republiky je zapsána v obchodním rejstříku vedeného u Krajského soudu v Ostravě, oddíl XIV, vložka 571.

Agrární komora České republiky podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko. Creative Commons License. Tiskové a elektronické šíření informací z webových stránek Agrární komory České republiky je možné pouze s uvedením zdroje. Copyright © 2005-6 Agrární komora České republiky Creative Commons License

Copyright © 2010-2018 - vyroba-www.cz